Neměli kopec poblíž. Tak létají na padáku s motorem

Světové hry 2017
Světové hry 2017
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Chceme létat, ale nemáme poblíž žádný velký kopec, z něhož bychom slétli. To si kdysi řekli paraglidisté a koupili si motor s vrtulí, který jim pomáhá dostat se z roviny do vzduchu. A dotáhli to s netradičním sportem až na Světové hry. V polské Vratislavi soutěží i české trio Petr Matoušek, Jiří Koudela a Milan Klement, který je po dvou úvodních slalomech šestý. Všechny ještě čekají další disciplíny.

Nastartují motor, zvednou padák, přidají plyn, rozběhnou se a vyletí do vzduchu. Proletí startovní fotobuňku a ve stylu Red Bull Air Race létají slalom mezi dvěma pylony. Uprostřed mají v jednom z kol tyč, v druhém balóny, kterých se musejí dotknout nohou. Po třech průletech vyletí z trati a zamíří k cílové fotobuňce. Počítá se celkový čas, v případě minutí tyče či balonů se přičítají trestné sekundy.

„Je to adrenalin, jak se létá těsně nad zemí,“ shodli se motoroví paraglidisté. A to ještě existují rychlejší padáky, které nám tady nepovolili,“ upozornil Matoušek. „Je to velká zábava, protože to je úplně něco jiného, než klasické létání na navigaci ve vysoké výšce či využívání termiky,“ povídali paraglidisté k technice, při níž se využívá stoupavých proudů k nabrání výšky.

Ve Vratislavi je čeká ještě disciplína přistání na přesnost a také deset kuželek na zemi, které se paraglidisté při svém průletu snaží všechny srazit k zemi. Poslední disciplínou do víceboje je freestyle, neboli atraktivní průlety s ekvilibristickými kousky těsně nad vodou.

K tomu všemu potřebují mít na zádech „batoh“, který váží bez plné nádrže benzínu více než 30 kilogramů. Jednoduchá pohonná jednotka je dvoutaktní nebo čtyřtaktní motor s odstředivou spojkou a vrtulí. „To je důležité, protože si mohu připnout padák, když mám nastartovaný motor, neboť se netočí vrtule,“ vysvětloval Matoušek. Spotřeba jednotky je zhruba tři litry na hodinu letu. Když benzín dojde, paraglidista bez potíží přistane.

Většina součástek motoru je z karbonu, celá jednotka tak přijde na sumu od 100.000 až do 250.000 korun. „No, není to levná legrace,“ uznal Matoušek. Do výbavy sportovce patří ještě také závodní padák za zhruba 100.000 korun. V ruce paraglidisté pak drží plyn, kterým ovládají otáčky. „Už se dělá dokonce bezdrátový „wifi“ plyn. „Ale také jsem viděl člověka, který měl takový kolíček v puse a jak stisknul zuby, tak přidal plyn,“ usmál se Matoušek.

líbil se ti článek?